Fr: Buď vítán, synovče. Jak se máš? Co tvá matka, co tvůj bratr,
co tvá tuberkuloza? Povídej!
C: Dej mu to!
N: Přečti si to!
Fr: Přečti mi to sám, hochu.
C: Hm? Čti!
N: Neumím číst.
C: Vaše, císařská milosti, jeho Výsost bez brýlí obtížně, takže
já si dovolím sám. "U vědomí toho, jaké místo zaujímá v říši
pilný národ český, ustanovujeme, aby od 1. ledna 1910 naše mocnářství
neslo nové pojmenování, totiž Rakousko-Uhersko-Česko. František
Josef, vlastní rukou. P.S. Naučím se česky.
N: Podepiš to. Jestli to nepodepíšeš, tak ….(1) uškrtím.
Fr: Zkus to.
N: Tak pojď sem.
N: Hergot, dědku, ty odkuď máš ještě síl…(2)!
Fr: To ještě nic není. Teď dávej pozor!
N: Uh! Syčáku. Kdo tě tohle naučil? Takhle přece škrtil Macháně!
Fr: Nývlt!
N: Macháně!
Fr: Ty kluku! Jak dlouho dvojníčíš?
N: Od loňska.
Fr: Já už dv…(3a) rok…(3b).
N: A co Foka?
Fr: Ten si to asi vodkroutí celý. Chudák, není nik…..(4) podobnej!
N: Hergot. Pane Cimrman, to je kamarád…(5). Seděli jsme spolu
na Borech...
|