Obecní volby Part 1 Jaroslav Hašek (Click on the asterisks * for pre-reading questions.)
	(Audio help)		Evangelium sv. Lukáše, 12. kapitola: A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko; a býváť [tak].
			sou* určité věci, události, příhody a zjevení, které člověka neobyčejně osvěží. Jsou určitou složkou lidské radosti. Bez nich by byl lidský život prachmizerně jednotvárný. Lidstvo potřebuje zápasu, aby to v srdci člověka nevypadalo jako na Sahaře. Rovina, pláň, žádná legrace, písek a velbloudi. Proto lidstvo si vymyslelo obecní volby.         Představme si tedy okresní město, kde jdou tyto politické strany: STRANA SPASITELŮ LIDU STRANA NÁRODNíHO POKROKOVÉHO OBZORU NÁRODNí MAXIMALISTI LIDOVí MINIMALISTI DEMOKRATICKÁ STRANA SVOBODOMYSLNÝCH SVOBODOMYSLNÁ STRANA POKROKOVÝCH DEMOKRATŮ SOCIÁLNí LIDOVí POKROKÁŘI STRANA REALISTICKÝCH, SOCIÁLNĚ ZALOŽENÝCH AGRÁRNíKŮ STRANA VENKOVSKÝCH DEMOKRATŮ VENCELíDESOVCI
			* Pokud se týče poslední politické strany, byla zplozena v nepříčetném stavu místním občanem Augustinem Vencelídesem a obsahovala ve svém jádru kuželkářskou společnost v hotelu U růže, stolní společnost „Bouli.“
			* Pan Augustin Vencelídes patřil původně ke straně spasitelů lidu, kam patří též pan Chaura, který ničemně však zradil jednotu strany tím, že zčistajasna začal prodávat metr širtynku o třicet haléřů laciněji než pan Vencelídes.
			* Obyvatelstvo města pamatuje si velice dobře, že se potom počaly objevovat na záchodech hostinců nápisy: „Chaura je zloděj!“         Pan Vencelídes nedal si ani tu práci, aby trochu alespoň změnil svůj rukopis, pro kterouž neopatrnost byl potrestán soudem pro urážku na cti a vyloučen jako trestaný lotr z obecního zastupitelstva a stal se odštěpencem.         U odštěpence není již daleko k založení vlastní strany. To je genesis vencelídesovců.
			* Obecní volby byly v tom městě vypsány na základě rezignace starosty, který byl pohlavárem strany národního pokrokového obzoru. Nešťastný muž provozoval demagogii a zašantročil městu parní pluh, který patřil k městskému hospodářství. - Kromě toho byl obviněn z toho, že v době kontumace opatřil náhubek svému psu na útraty města, zapsav do položky „poštovné.“
			* S ním padli nejen ti členové obecního zastupitelstva, kteří byli členy národního pokrokového obzoru, nýbrž i souručenský blok demokratické strany svobodomyslných, lidových minimalistů, národních maximalistů, jichž členové vzdali se svých mandátů po hrozném obvinění sociálních pokrokářů, že ten blok uspořádav výlet k obecnímu rybníku vychytal všechny cejny a sežral i celou násadu pořízenou do obecního rybníka na útraty poplatnictva. To bylo také dokumentováno tím, že se vůdce národních maximalistů udávil narychlo zhltnutým násadovým smaženým kapříkem.
			* Koalice se zhroutila. Rezignace padaly jedna za druhou jako jehnědy s topolu. Smrdělo to na všech stranách. A tak se jednoho dne stalo, když se jeden občan z města otázal vrchního v hotelu U koruny, co je to za šilhavého a zrzavého pána, který si dává již třetí porci drštěk, že dostal za odpověd: „Von se nám ten zrzavej a šilhavej zapsal do knihy cizinců jako vládní komisař. Už jsme to voznámili na četnictvo a voni už půjdou po jeho dokumentech.“
			* Nikdo však není prorokem ve vlasti. Ráno sám okresní hejtman učinil návštěvu šilhavému a zrzavému pánovi a objevilo se, že tato hříčka přírody je skutečně vládním komisařem. Dokonce bylo zjištěno, že ještě ke všemu pajdá a živí se jenom dršťkami na základě teorie, že dršťky obsahují v sobě pepsin.
			* Hříčka přírody jedla tedy dršťky a dívala se z okna hotelu na rozpuštěné obecní zastupitelstvo, konferovala s okresním hejtmanem a každé její druhé slovo bylo: „Já mám pouvoir!“
			* Zrůda vypsala obecní volby. Legitimace, volební aparát, zjišťování příslušnosti, přesné zjištění volebního práva, nejrůznější nepříjemnosti, mrtví vstávají z hrobů, aby reklamovali své volební právo do obce.         Kandidátní listiny. Porady politických stran mezi sebou. Facky v měsíční záři, za nocí, kdy měsíc leje své bledé světlo, a když někoho tam škrtí, poněvadž přívrženec strany realistických, sociálně založených agrárníků řekl stran spasitelů lidu, že jim jde o koryto.         Vyměňují se facky mezi sociálními lidovými pokrokáři a lidovými minimalisty.         Za těch tichých nocí národní pokrokový obzorář dostal přes hubu od národního maximalisty, kterého opět zchromil svobodomyslný pokrokový demokrat někde v koutě za rohem.
			* To byla jen jakási předmluva, když se objevily na ulicích úřední plakáty o vypsání nových voleb. - Potom každá strana vydala jakési své prosté vstupní oznámení ke svým příznivcům a nalepila je na rohy; v těchto oznámeních zcela obyčejnými frázemi zdůrazňovala , že znova přikročuje k obecním volbám zdejší obce, že si každý musí uvědomit, že to musí vyhrát.
			* Potom se objevil v Hlasech z Nučic, orgánu to svobodomyslných pokrokových demokratů, článek, kterým vlastně celá ta mela nastala. Článek ten byl namířen proti vůdci sociálních lidových pokrokářů Junesovi pod názvem: „Měřítko mravní otrlosti.“ Začínal se mnohoslibně:
			* Jednou z nejbídnějších stran v našem městě je strana sociálních lidových pokrokářů. Dlouho jsme váhali napsati to slovo „z nejbídnějších,” ale vyloženě nestoudné, pokrytecké, bídácké a nemravné chování jejich vůdce p. Junesa přesvědčilo nás, že s tou masou páně Junesovou nemůže se jednati v rukavičkách. Do naší redakce dostavila se včera krátce před uzávěrkou listu mladá díva a sdělovala nám s pláčem v očích, že byla vylákána p. Junesem na procházku za město k sv. Vavřinci a svedena Na krásné vyhlídce 156 pod slibem manželství. Dokonce jí p. Junes sliboval (světe, žasni!), že bude paní starostovou. Když pak otec zmíněné dívky žádal ve čtvrtek minulého dne o páté hodině odpolední p. Junesa, aby určil den svatby, byl tímto nemravou sprostě vyhozen ze dveří, při čemž za vykopnutým otcem křičel p. Junes, že ho ani nenapadne se ženit s nějakou courou, jejíž počestnost se zviklá hned na první procházce.
			* Toť tedy je ta celá morálka sociálních lidových pokrokářů. Vlasy vstávají na hlavě, když si pomyslíme, že tato strana měla dva členy v městské radě a tři členy ve finanční komisi, kteří měli přístup k pokladně městského důchodu.
			* Dnes se již nedivíme, kam se potom mohlo dojít s městským hospodářstvím, když tato strana na účet poplatnictva prováděla orgi s oklamanými nezkušenými děvčaty někde Na krásné vyhlídce.         Budete, pane Junesi, starostou, ale v kriminále!
			* Odefraudacích bývalého člena městské rady p. Pipicha přineseme obšírný článek v příštím čísle; rozumí se samo sebou, že p. Pipich je též sociálním lidovým pokrokářem, jakým byl i známý obecní vagabund a falešný hráč v katry kriminálník Knížek, takto koňský handlíř a švagr známého majitele nevěstince Za vodou, který prý bude též kandidovati na jejich program!...
			* Tímto článkem Hlasy z Nučic prorazily slavně blokádu a orgán sociálních lidových pokrokářů Obecní zájmy velice svižně odpověděl zvláštním vydáním. Přinesl na první straně tučnými literami prohlášení napadeného pana Junesa, který začíná důstojně:
			* V posledním čísle smutně známých Hlasů z Nučic hodil blátem po mých šedinách notorický lhář a alkoholik, pan redaktor Papík. Toto individuum, štítící se poctivé práce, dovolilo si uveřejniti o mně něco tak bizarního, což bych v tom případě, kdyby se nejednalo o obecní volby, považoval prostě za výtvor zpitomělého mozku a pisatele bych prostě dal odvésti do blbince. V daném případě však, kdy počíná se rozvinovati zásadový volební boj mezi určitými volebními stranami, nelze definovati p. Papíka bláznem, ale padouchem největšího kalibru, zlomyslným utrhačem na cti a vyvrhelem. Kdo zná mé šediny, a těch je jistě mnoho, ví velice dobře, že jsem ženat již přes čtyřicet let a nemusím snad opakovati, že má minulost je tak bílá jako má hlava. V městě i v okolí zná mne každé malé dítě, a nyní přijde na sklonku mého života ničemný padouch, trestaný již pro neščíslné přestupky, a bude mně tvrdit do očí, že jsem někoho zprznil na svá stará kolena. To nejde, pánové! Náš volební boj musí míti jistou mravní úroveň a já jménem své strany, sociálních lidových pokrokářů, žádám výkonný výbor strany svobodomyslných pokrokových demokratů, aby vyloučili okamžitě ze svého středu - řeknu to přímo - toho mizerního pacholka, uličníka a bídáka, nactiutrhačného Papíka. Ze své strany prohlašuji, že jsem již podal na to sprosté individuum žalobu a že v nejbližším porotním období bude náležitě oceněna mravní zchátralost tohoto bídáka.
Josef Junes břidlice, lepenka a cementové tašky.
			* Je již po druhé hodině noční. Nahoře v domě pana Vencelídese se ještě svítí. Tam za stolem sedí ještě pan Vencelídes a píše leták proti všem stranám. Občas zavolá vedle do ložnice na svou manželku: „Tak jak to bylo s tím národním maximalistou? Potřebuji fakta! Ukrad u Hořínků tu láhev s octovou trestí? Že to byl bratranec jejich služky? To nevadí, stalo se to v jejich rodině a dobře. Oni si ti národní maximalisti moc troufají.“         Pan Vencelídes píše dál a za chvíli zní jeho hlas zase vedle do pokoje: „Tak jak to bylo, Márinko, s tím venkovským demokratem?...”         V hotelu U koruny vládní komisař přežvykuje dršťky...